Chovatelství a teraristika

Výskyt: Kolumbie

Velikost: až 5 cm

Délka života v zajetí: 15 let

Největší, nejtoxičtější a pravděpodobně nejznámější pralesnička. Je uváděná, jako nejjedovatější živočich na planetě. Vyskytuje se na cca pěti malých lokalitách v Kolumbii, rozesetých na území o rozloze ani ne 5000 čtverečních kilometrů, jedná se tedy o ohrožený druh. Má několik lokalitních zbarvení, v chovu tedy můžeme mít terribilisky zářivě žluté, oranžové, nebo bílé (mint).

Pralesnička strašná je považovaná za jednu z nejinteligentnějších žab. Jsou zvědavé a lidskou ruku brzo přestanou vnímat, jako nebezpečí a naopak si jí spojí s krmením - v teráriu jsou to velmi expoziční žáby.

Vhodné krmení: Pralesnička strašná zvládá, jako jedna z mála pralesniček (v dospělosti samozřejmě), poměrně velký hmyz, jako jsou cvrčci střední velikosti, nymfy švábů, tropické stínky, mouchy a jejich larvy, pavouci, moli, pakomáři, smýkaný hmyz apod. Potravu obalujeme ve vitaminovém přípravku.

Terárium: Dostatečně prostorné (alespoň 50 x 50 x 50 cm), pro párek nebo trio. Terárium bohatě osázíme broméliemi a dalšími tropickými rostlinami. Jako úkryt a zároveň kladiště, použijeme půlku kokosové skořápky s petriho miskou, nebo nějakým vhodným širokým víčkem na dně. Hygienickou avšak méně estetickou variantou je úkryt z pouzdra na mýdlo. Teploty okolo 24°C, v noci s poklesem na pokojovou teplotu. Na dno terária je vhodné dát suché bukové nebo dubové listí, ve kterém se žabky rády schovávají. Takto je obvykle najdeme i v přírodě. Pokud máme více barevných variet terribilisek, chováme každou formu zvlášť, aby nedocházelo ke křížení.

Rozmnožování: Dospívání nastává po jednom roce života, u některých jedinců až zhruba ve dvou letech. Samci začnou cvrkat a lze pozorovat, jak je samice "hladí" předníma honama po zádech. Ve snůšce bývá deset a více vajíček, o které se starají oba rodiče. Oba také pulce po vykulení odnesou do vody a samička dokonce svoje potomstvo přikrmuje neoplozenými vajíčky, které jim do vodní nádržky klade. Metamorfóza trvá okolo dvou měsíců. Snůšku můžeme ponechat na starost rodičům, nebo můžeme pulce odchovat uměle. Odchov pulců jsem podrobněji popsala v tomto článku: www.chovatelstvi-teraristika.estranky.cz/clanky/clanky---pralesnicky-a-jejich-chov/pralesnicky-aneb-zive-drahokamy-v-terariich--obecny-popis-chovu-.html

Pulce terribilisek lze odchovávat společně. Mladé žabky jsou zbarvené podobně, jako například Phyllobates vittatus, s tmavými pruhy přes záda, které s věkem postupně mizí a z počátku nevýrazná žabka tak získá své typické výstražné zbarvení.

Žabky čerstvě po metamorfóze rozkrmíme drobným hmyzem, jako jsou octomilky nebo mikrocvrčci a do doby, než trochu odrostou, je chováme v hygienicky zařízených teráriích nebo plastových boxech, na akvarijním štěrku nebo mokrém ubrousku, kde si snáz najdou potravu a kde se dobře udržuje čistota.